"Tatínku, můžu ti pomoct?" Tato věta je prvopočátkem úmyslu naučit děti nejzákladnější řemeslné dovednosti. Aby děti mohly pomáhat zatlouct hřebík, ustřihnout papír či látku, aby uměly zapilovat hranu nebo vyříznout díru přesně takovou, jakou je potřeba, musí se nejdřív seznámit s tím, že takové činnosti vůbec existují a pak musejí mít chuť vzít do ruky nástroje a zkusit to samy.
Cílem modelářského kroužku je předvést dětem, že práce rukama není nuda. Naopak. V kroužku by děti měly získat zájem něco si samy vyrobit, zkusit to a naučit se to tak, aby jim to dělalo radost.
Mám v plánu začít jednoduchou prací s papírem - vystřihovánky, skládačky. Poté přidáme něco špejlí a nití a výrobky už se mohou blížit funkčním modelům. Když zvládneme práci s ostrými nůžkami, modelářským skalpelem, pravítkem, lepidlem a nožem, můžeme se pustit do první velké práce: postavit si skutečného draka a pochlubit se s ním na drakiádě školy.
Pokud budeme mít za sebou úspěšnou výrobu draků, podíváme se dál na třírozměrné objekty ze dřeva, papíru, nití. Budeme se učit pracovat podle plánků, měřit (pokud možno třikrát), řezat, skládat, vrtat, šroubovat, zatloukat, lepit.... Podle toho, co děti bude nejvíce bavit, budou se moci zaměřit na výrobu jednoduchých staveb a modelů.
Jedním z možných výsledků celoročního snažení může být třeba vlastnoručně vyrobené letadélko - jednoduché "házedlo" nebo pohyblivý model stavby s větrným pohonem a podobně.
Cílem tedy nebude splnit a překročit limity, ani udělat školní výstavu technických dovedností. Cílem bude vyrobit si vlastníma rukama s dostupnými základními prostředky a materiály něco, co udělá dětem radost.
(jk120828)